Jsem nikdo a vím to o sobě

20. dubna 2017 v 19:14 | Demona
Jsem k ničemu a raději bych tu nebyla.
Ten sžíravý pocit v břiše,který mi nedá pokoj a vrtá se mi hlouběji do těla.Jsem ubohá,tlustá a nepovedená.
Pamatuji si,že mě něco takového přepadalo před roky,kdy jsem opravdu byla třídní otesánek a spolužáci mi to samozřejmě dávali pořádně najevo.
Ale proč se mi to připomíná znovu?Už nejsem na základce ani na střední.Nemá se mi kdo posmívat,nemám třicet kilo nadváhu a celkový vzhled mi je tak nějak volný.
Že by sebevědomí?Je mi ze sebe samotné na blití...Pravda.Ale z úplně jiného důvodu.
Moje slabost,nicotná sebeobrana.Jsem slaboch.Občas mám ze sebe až dávivé nutkání.
Jo,jdu hodit šavli.Třeba to pak přejde.

 

Ledový stisk,jménem odlišnost

1. dubna 2017 v 9:23 | Demona
Sbírka článků,které vystihovaly momentální trable v mém životě.Ty trable jsou ale ve skutečnosti jednou velkou odlišností,se kterou se peru už od mala.Kvůli odlišnosti v dětství jsem si vytrpěla sedm let tvrdé šikany a trauma navždycky.A v posledních pár letech v práci se mi ty pocity z dětsví zase začaly vracet.A já vycítila,že je čas na změnu.Jenomže to bych nebyla já,abych se nezasekla a netrpěla jako na základce...
Já vím,jsem hňup.